neděle 8. dubna 2012

iOS/Android - proč jsou tyto mobilní OS tak úspěšné?

Tento příspěvek je součástí příspěvků o iOS a Android a zamyšlení nad tím, proč jsou tyto dva mobilní OS tak mocně rozšířené.

iOS
První zařízení, ve kterém byl obsažen iOS byl smartphone Apple iPhone 2G, který přinesl revoluci v ovládání dotykových telefonů (pozor, neplést si s tím, že přišel jako první s dotykovým ovládáním!). Psal se rok 2007 a Apple v podstatě definoval trh s dotykovými telefony, které neměly sloužit pouze na práci (jak bylo ve zvyku pro jiné platformy), ale především na zábavu. Podíl na trhu raketově rostl nejen díky absenci vážné konkurence, ale hlavně díky marketingu společnosti Apple a její schopnosti vytvořit kult kolem iPhone. To, že v té době telefon neuměl x věcí, které jiné konkurenční platformy/telefony uměly, bylo až druhořadé. Důležité bylo, že to fungovalo jak mělo a bylo to cool. V dnešní době je iOS druhým nejrozšířenějším mobilním OS; první místo zaujímá Android. Proč a jak viz. zde.

Apple pro svoje zařízení zvolil dvouroční cyklus, na kterém úzce spolupracuje s operátory (především v USA). První iPhone (2G) přišel v roce 2007 a jednoduše to nebyl žádný hit (ve srovnání s dalšími modely) - za rok prodeje se prodalo 6,1 milionu kusů (všechny čísla zde jsou celosvětově). Představení iPhone 3G byla opravdová bomba, protože telefon dostal konečně do vínku takové samozřejmosti jako je 3G konektivita, MMS, natáčení videa, atd. (vše toto běžné telefony na trhu měly). Tento pokrok se projevil na prodejích, kdy pouze za první čtvrtletí prodeje (Q4 2008) bylo prodáno 6,9 milionu kusů - zde je důležité podotknout, že na prodejnosti se podílela i předchozí doprodávaná generace (2G) - její prodeje v posledním čtvrtletí před uvedením 3G byly 0,7 milionu kusů. Pokud započteme i větší poptávku po předchozí generaci, díky nižším cenám a ilustrativně vyjádříme 1 milionem kusů, stále nám zbývá číslo 5,9 milionů kusů prodaných iPhone 3G v prvním čtvrtletí prodeje (toto číslo je fascinující až teprve v porovnání s první generací, která dosáhla v prvním čtvrtletí prodeje 0,27 milionu!). Takový úspěch měl iPhone 3G, který teprve dokázal naplno vyjádřit potenciál tohoto konceptu.
O rok později přišel další model - 3GS. V podstatě retuše 3G pro další rok. Prodejnost sice vzrostla, ale ne tak raketově jako při srovnání 2G a 3G. Zde už můžeme spatřovat jistou linii, kterou jsem naznačoval v úvodu - dvouleté cykly. Nebylo mnoho lidí, kteří si koupil 2G (pokud to srovnáme s 3G) a kteří byli ochotni si koupit 3GS. To pravé teprve přišlo v roce 2010, kdy byl představen iPhone 4, jehož prodeje byly obrovské - první kvartál 2010 (4Q) - 14,1 milionu kusů (opět je nutno si uvědomit, že toto číslo představuje 3GS + 4 dohromady). Co bylo důsledkem takového nárustu prodejů? Především dobíhající smlouvy zákazníků s modelem 3G, kterých bylo dohromady přes 10 milionů. Po roce a čtvrt přišel nový model 4S a i přesto, že nepřinesl nic světoborného (krom snad Siri), jeho prodeje dosáhly obrovských čísel - bylo prodáno 37 milionů v prvním čtvrtletí prodeje (Q1 2012; prodej za říjen-prosinec 2011)! Opět můžeme sledovat druhotnou linii uživatelů 3GS, kterých bylo celkově ke 30 milionům a kteří si !teoreticky! koupily nový model a prodloužily smlouvu. Krok, kdy Apple nedodržel svůj jednoroční cyklus, se vyplatil, protože nabalil mimo jiné i uživatele modelu 3GS, kteří si koupili 3GS později! Z tohoto důvodu je číslo tak obrovské.

Na následujícím grafu můžeme vidět, že prodeje dosahují nejvyšších čísel záhy po uvedení a naopak, těsně před uvedením nové generace prodeje klesají - očekávání lidí je obrovské.
převzato z ipadjailbreak.com


Apple se naučil prodávat předchozí generaci za nižší cenu a tím pádem se snaží konkurovat Android telefonům v levnějších sférách. Zároveň ale tyto starší modely kanibalizují novinku.

Nyní přistupme k tomu, co by se Apple mohlo z dlouhodobého hlediska vymstít.

1) Majorita zákazníků si iPhone kupuje u operátora, který ho musí dotovat - vyšší částkou, než jakýkoli jiný, především Android, telefon. Hezké je to sice pro zákazníka, ale zlé je to pro operátora. V USA se daná částka pohybuje až k hranici $450 - u nás to známe pod pojmem dotovaný telefon a rozhodně to není na tak obrovské úrovni, jako v USA, kde operátor AT&T dává model 3GS k úvazku zadarmo! 

2) Proč operátoři na toto přistupují? Prostě a jednoduše proto, aby neztratily zákazníky. Je to ale mnohem komplikovanější. Operátoři v USA vydělávají především na datech; jelikož se procentní podíl chytrých telefonů zvyšuje, budou přibývat zákazníků požadujících internetové připojení. Protože trh s chytrými telefony roste, operátoři budou mít obrovských dotací na iPhone plné zuby. Možnosti jsou dvě; (1) vyplakat si u Apple lepší podmínky nebo (2) promítnout cenu zákazníkům. Je obecně známo, jak Apple vyjednává svoje podmínky a tudíž i operátoři jsou malá páka, takže s největší pravděpodobností budou trpět zákazníci (na jazyk se mi derou slůvka jak jinak). Na druhou stranu i operátory nárůst chytrých telefonů něco stojí (výstavba infrastruktury) a tudíž se dá očekávat, že v budoucnosti nebudou ochotni přistoupit na vyděračské podmínky společnosti Apple.

3) Proč Apple potřebuje operátory? Apple vydělává především na obrovských (v porovnání s jinými výrobci) maržích ze svých výrobků - levně vyrobit, draze prodat. Ano, ale toto platí pouze na rozvinutých trzích, kde je kupní síla, ale ne na rozvojových trzích, kde kupní síla není a iPhone není schopen konkurovat s levnějšími Android telefony. Spolupráce s operátory je kritická, nicméně operátoři na těchto trzích nejsou schopni takových dotací, jako na rozvinutých trzích. Z tohoto hlediska nemá Apple šanci na takovém trhu jako je Indie, kde jednoznačně panují levnější Android telefony (o Nokia a RIM ani nemluvě). Průnik na rozvíjející se trhy je závislý na operátorech nejen na tamních trzích, ale především na těch na rozvinutých trzích, kde Apple bere peníze.

4) Poptávka po Apple věcech v Číně je obrovská a schopnost rozjet prodej na tomto trhu by pro Apple byla zlatý důl. Čím déle to trvá, tím hůře.

Operátoři prostě a jednoduše budou muset navýšit ceny iPhone a tím pádem budou jeho prodeje ohroženy...zatímco konkurenční platformy budou přebírat zákazníky díky ceně, kterou jsou schopné nabídnout.

Proč je ale iPhone (potažmo iOS) tak populární? Rozhodně nebudu schopen popsat všechny jeho výhody, ale pokusím se střízlivě popsat jeho úspěch (obecně ve světě).

1) Dostupnost, a to především ta časová. Několik dní po představení je daný výrobek okamžitě dostupný v předem určených zemích.

2) Obrovská základna zákazníků a hlavně vývojářů.

3) Obrovský App Store (o užitečnosti tisícovky aplikací lze polemizovat).

4) Obrovské množství příslušenství pro iPhone/iPod/iPad. To co můžeme najít u nás, je pouze kapka v moři toho, co dá najít v USA. Tam zašli už i tak daleko, že kdejaké rádio/hifi má v sobě slot pro zasunutí iOS zařízení; už jste někdy viděli automobil v jehož palubní desce je už z továrny vylysován slot na iPhone? Ne? Tak si zajeďte do USA. Atd. atd.

5) Kompatibilita s doplňky viz bod 4 (zároveň nevýhoda, protože se uvázaly na jeden konektor, který může brzy přestat vyhovovat) - obrovské možnosti i pro jiné společnosti, než Apple.

6) Skvělý ekosystém - některými milované, jinými nenáviděné iTunes.

Záměrně se vyhýbám pojmům jako stabilita, rychlost, vyladěnost. Proč? Stabilita - myslíte ten iOS4, který z iPod Touch druhé generace udělal nestabilní krám? Pomohly až záplaty, což samo o sobě mluví o vyladěnosti, kdy Apple má svoje zákazníky jako testovací myši pro nové verze iOS. Záplaty a opravné balíky vychází častokrát po vydání nové majoritní verze (může to svědčit o skvělé podpoře, pro mě je to ale známka neschopnosti a podlosti). Rychlost - myslíte ten 3G a 3GS, kdy vlákno s konverzací sms bylo schopné otevírat se i 5 a více vteřin? Nesčetněkrát jsem zažil kdy mi někdo chtěl ukázat sms a museli jsme čekat. iOS na iPhone začal být opravdu rychlý až s příchodem iOS4, potažmo iPhone 4. Do té doby to nebyla žádná hitparáda.

Proč je ale iPhone tak populární u nás, když použití je okleštěné (viz Siri, atd)?
Je to jakýsi falešný pocit exkluzivity. Na iPhone není nic světoborného (snad kromě ceny). Je to telefon, který je nablýskaný a náchylný na otisky z obou stran, s průměrným HW a na kost osekaným SW, který leda tak dovolí změnit tapety pod matricí ikon, nebo na lockscreenu. Možnosti individualizace
 jsou takřka nulové. Přesto je chtěný! Může za to zřejmě odér kvalitního výrobku Designed in California, Made in Foxconn!

Abych nebyl pouze pochvalný, z mého hlediska je iPhone a iOS pro jednoduché lidi (bez urážky). Někdo tomu říká, že to prostě funguje. Já tomu říkám může to ovládat pětileté dítě i osmdesátiletý děda. To není nutně na škodu, ale po světě pobíhají stovky milionů individuí, která mají stejný iPhone. Kam se poděla exkluzivita, na které si zákazníci, minimálně u nás, tolik zakládali?
Za mě tedy, iPhone není smartphone, je to telefon pro každého!


Android
V současné době je Android nejrozšířenějším mobilním OS na světě. Jeho podíl osciluje kolem hodnoty 50% všech mobilních OS na trhu. Těsně za ním se nachází iOS od společnosti Apple. Proč a jak viz. tento příspěvek.

Za obrovský úspěch v relativně krátkém časovém období může několik rozličných faktorů. Smyslem tohoto příspěvku je na některé tyto faktory poukázat a tím pádem objasnit, co za takovýmto úspěchem vlastně vězí.

Počátky Androidu sahají až do roku 2003, kdy byla  Andym Rubinem, Richem Minerem, Nickem Searsem a Chrisem Whitem založena společnost Android Inc., kterou roku 2005 odkoupil Google Inc. a udělal z ní svoji dceřinou společnost. Roku 2007 byla založena  Open Handset Alliance. Konsorcium, které zahrnovalo společnosti zabývající se výrobou mobilních telefonů, čipů nebo mobilních aplikací, např. Google, HTC, Intel, LG, Motorola, NVidia, Qualcomm, Samsung, Texas Instruments a dalších 25 společností. Úkolem této skupiny bylo vytvořit otevřený mobilní OS, který byl ještě toho samého dne ohlášen jako Android. První telefon, který se mohl pyšnit Androidem ve verzi 1.0, byl legendární HTC Dream/T-Mobile G1 (který také vlastním a do dneška ho bez větších problémů používá můj otec)...psal se rok 2008 a již o rok později vzrostl počet zařízení s Androidem na více jak 20! V průběhu čtyř let bylo vydáno několik majoritních verzí Androidu, z nichž opravdu ta nejkonkurenceschopnější a nejvyspělejší je ta poslední - Ice Cream Sandwich 4.0 z říjnu 2011. Úkolem této verze bylo a je smazat rozdíly mezi tablety a telefony s Android OS. Tablety do této chvíle měly buď Honeycomb 3.x nebo telefonní Android 2.x neurčený pro tablety. Zde vznikl problém, kdy Google vydal tabletový Honeycomb a nikdy nezveřejnil jeho zdrojové kódy, takže ho nemohl vzít kdejaký výrobce a dát ho do svého tabletu. Proto vznikly tablety s telefonním 2.x, jehož zdrojové kódy jsou volně dostupné. Vznikly takové bídné tablety jako původní Samsung Galaxy Tab a další. Naštěstí pro Google se mu tento problém podařilo zavčasu zažehnat a ICS je volně šiřitelný na telefony i tablety, ba co více, je plně přizpůsobitelný hardwaru - může běžet pod různými rozlišeními displeje, s fyzickými tlačítky/bez tlačítek, atd. ICS je opravdu vyspělý mobilní OS používající hw akceleraci prostředí a nutně se mi dere na jazyk proč to takto nemohlo být už dávno? Co tedy stojí za úspěchem Android OS?

1) Windows Mobile uživatelé - může to znít povrchně, ale uživatelé Windows Mobile po pohřbení jeho poslední verze neměli moc na výběr, kam dál. Na trhu byl právě pohřbený WM, iOS, Symbian, Blackberry, Android a několik dalších minoritních OS. Pro hračičky s příkazovým řádkem a otevřeností byl tedy Android jedinou volbou. Možnosti Android OS v rukou zručných vývojářů jsou takřka nekonečné a tak jak dokázali z WM vyždímat maximum, tak se jim to vede s Androidem.

2) Otevřenost a volnost - Android OS je z principu licence otevřený a tudíž každý může do jeho kódů nahlížet a přizpůsobovat si je podle sebe (tedy pokud na to má takzvaně koule). Tohoto využilo mnoho výrobců, kteří si Android upravili podle sebe - nejznámější za všechny HTC Sense, Samsung Touchwizz, Sony (Ericson) Time Scape, a další. Tyto nadstavby jsou některými uživateli zatracovány a některými blahořečeny. Já patřím do té druhé kategorie, protože jsem používal Samsung Galaxy S s Touchwizz a jeho možnosti a zakořeněnost v systému posunula kompletně celý Android do jiné úrovně, než kdy mohl jako čistý (tak jak je známo z Nexus telefonů Google). Proto razím myšlenku, že do verze ICS bych čistý Android nikdy nechtěl. Touchwizz nabízelo v základu obrovské možnosti. Vím, že například Sense bylo vytýkáno přílišné vytížení RAM apod. To je daň za to, že je Android otevřený. Mince má vždy dvě strany.

3) Desítky výrobců telefonů s Androidem - ano, je jich opravdu hodně a každý výrobce nabízí i několik různých modelů s Androidem. V současné době je Android natolik populární, že se ho výrobci snaží nacpat do svého portfolia jak jen to jde. Uživatel si tedy může vybrat nejen výrobce a jeho designovou linii, ale zároveň i hw vybavenost a sw vybavenost. Zde spatřuji jasné pozitivum vůči Apple iPhone, kde v podstatě závisí vzhled Vašeho budoucího telefonu na libovůli designérů a jak se zrovna ten den vyspali. Vybrat si může každý nejen svého výrobce (ze skutečně velkých chybí Nokia, která zkouší prosadit WP7, a RIM), ale i jeho rozličné modely.

4) Stovky telefonů a zařízení s Android OS - pokud v roce 2009 čítal počet telefonů a zařízení s Android OS dvacet modelů, v současné době jsou jich stovky. Android lze najít v telefonech, tabletech, hodinkách, počítačích, mikrovlnkách a lednicích (experimentálně), autech, autorádiích, atd. Nenabízí se mnoho jiných mobilních OS, které by dovolovaly takovéto možnosti použití a takovou variabilitu

5) Levné telefony - Android je "zadarmo" (v uvozovkách proto, že Google musí platit  Microsoftu "desátky" za Android, atd.) a tím pádem zákazník platí za hw (opravdu zjednodušeně řečeno). Na trhu se tedy objevují opravdové telefonní braky (zde dochází k pověsti Androidu o zasekanosti a nestabilitě) a chytré telefony se dostávají do rukou lidem, kteří ani netuší, že mají operační systém. Toto nesporně pomáhá rozšíření Androidu (za cenu špatné pověsti). Nicméně cíl Google je splněný - reklamní společnost se přece zabývá reklamou a o to jí jde především.

6) Portfolio telefonů - cenové hledisko. Když Android začínal, nebylo mnoho levných telefonů, které by dokázaly Android dostat mezi opravdu obrovské množství lidí. Byly to právě modely společností jako S-E, HTC a Samsung, které zaplavily trh low-end telefony za doslova pár šupů. Telefony s Android OS sahají z cenového hlediska od doslova pár tisíc korun po patnáct tisíc korun a výše. Je tedy možné najít telefon, který vyhovuje každému. Každý jednotlivý výrobce mající Android OS telefony v nabídce se snaží pokrývat veškeré cenové spektrum tak, aby se zavděčil všem požadavkům zákazníků a všem věkovým skupinám.

7) Přizpůsobitelnost - téma přizpůsobitelnosti je natolik rozsáhlé téma, že jsem se rozhodl sepsat zvláštní příspěvek mapující právě 'customizaci' Android OS. Řeč bude o launcherech, custom rom, skinech a dalších doplňcích. Toto téma je možné najít zde (na této části stále pracuji).